Můj první rozhovor

Show Jana Krause, 7 pádů Honzy Dědka, DVTV, Benešovský deník, časopis Sluníčko. Jakmile se dostanete aspoň do jednoho z pěti zmíněných podsvětí, stáváte se buď známou osobností bez potlesku, nebo zplesnivělým chlebem, co leží na skládce nedaleko zčernalého banánu. Celebrity nepočítám, ty jsou na vyšším levelu (Méďa Pusík mé větě horlivě přikyvuje).

A proč tohle všechno vlastně zmiňuji? Milí šachisté a šachmudlové, šachový portál zpravy.sachy.cz se mnou udělal rozhovor! Můžete si ho přečíst:

Redaktor: Popiš se.

Já: Jakoby rádoby (ráda by) spisovatelka, která v mládí odradila svého bráchu od pohádek, protože psala příběhy o přežírající se kočce. Blogerka, co se snaží svým čtenářům přiblížit královskou hru a doufá, že někdy vyhraje Magnesku. Šachistka, jež se nesnaží vyhrávat partie díky hlubokým výstřihům. Vyžíračka rajčat, popřípadě červených paprik. Žena, která se cítí jako zaostalý pakoň s nevyzrálým zpěvákem brutal death metalu dohromady. Ano, mluvím o Kamče Steinové; lépe řečeno o sobě. 

Redaktor: Jak dlouho hraješ šachy a co tě na nich baví?

Já: Na královské hře mě nejvíce baví sezení, přemýšlení a (ne)nápadné očumování ostatních hráčů. Od té doby, co píšu šachový blog, si všímám více věcí, nezaměřuji se jen na průběh partií a konečný výsledek. Hloubám nad neutrálními výrazy šachistů *Moje myšlenky do tvých myšlenek*, analyzuji jejich grimasy *Tvoje mysl, moje mysl*, zkouším odhadovat jejich pocity *Kurňa, u šachů to nefunguje!*. J'adore les échecs.

Redaktor: Slyšela jsi někdy o šachanistech?

Já: Nebudu si hrát na politika, tudíž se přiznám, že neslyšela. Vyhledala jsem si však šachanisty na internetu. Vyskočil na mě obrázek s čertem a jakýmsi zarostlým týpkem. Obrázek měl pravděpodobně zachycovat krvežíznivé laškování mezi dominantem a submisivem, ale nejsem si jistá. Šachanismus snad nevyjadřuje něco nevhodného. I když je pravda, že poslední čtyři písmena mne zaráží.

Redaktor: Znáš šachový "Repákův mlýnek"?

Já: Nezacházejme příliš daleko.

Redaktor: Jaké je tvé oblíbené zahájení, pokud vyloučíme obvyklé a zprofanované tahy 1.a3, 1.b4, 1.b3, 1.c4, 1.c3, 1.d4, 1.d3, 1.e4, 1.e3, 1.f4, 1.g3, 1.Jc3, 1.Jf3?

Já: Mým nejoblíbenějším zahájením je vždy to zahájení, se kterým vyhraju partii.

Redaktor: Hraješ za Spartak Vlašim, máš ráda rajčata. Znamená to, že i další hráči Vlašimi milují rajčata?

Já: Stop komunismu!

Redaktor: Kdybys hrála za Znojmo, mohla bys mít ráda i okurky?

Já: Ani za to Znojmo nemusím hrát :)

Redaktor: Děláš kromě šachu i jiné sporty?

Já: Dřív jsem hrála půl roku florbal, ale tam se můj talent neprokázal. Dala jsem jenom jednoho góla, ještě ke všemu vlastňáka, a florbalka si spíš pohrávala se mnou než já s ní. V současné době provozuji několik sportů; chůzi, boxování do pytlo-bráchy, lezení po schodech a gymnastické hrátky v hodinách tělesné výchovy, kde se každou hodinu dozvídám, že jsem moc slaboučká a že nezvládnu porod. Ovšem pozor, v poloze na motýlka jsem nejlepší ze třídy!    

Dodatky

• Na blbé otázky blbé odpovědi :D. S redaktorem jsme však brali rozhovor hlavně jako srandu.
• Líbilo se mi, že naše interview bylo jedinečné. Nedostávala jsem nudné otázky a mohla jsem odpovídat upřímně a OTEVŘENĚ.
• Pouhých osm otázek stačilo k tomu, aby si člověk pomyslel, že jsem zvrhlé prase s hlubokými neznalostmi a maskovanou závislostí na alkoholu. Fascinující.
• Celý článek si přečtěte zde: https://zpravy.sachy.cz/2022/03/17/rajcatomanka/

I šachista, který se na svém prvním turnaji umístil na posledním místě, může překvapit a stát po boku frustrovaného pěšáka.